Analýzy

V rámci projektu se konaly následující analýzy starších restaurátorských projektů:

Valdštejnský palác v Praze

Termín: 2. září 2011

Tento rozsáhlý architektonický komplex rezidenčních budov s rozlehlou zahradou, jíž dominuje otevřená sala terrena, který si ve 20. letech 17. století nechal vybudovat Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna, prošel v letech 1997 – 2003 rozsáhlou rekonstrukcí. V roce 2003 udělila Evropská unie projektu památkové obnovy Valdštejnského paláce cenu Europa Nostra. Analýzy v podobě podrobné prohlídky objektu a jeho historických prostor, a navazujícího semináře, který proběhl v prostorách nedalekého Národního památkového ústavu, se zúčastnili jak zástupci Národního památkového ústavu, který vykonával nad celým projektem památkové obnovy dozor, tak i projektanti a restaurátoři. Přímo na místě zprostředkovali více než třem desítkám účastníků z řad studentů oborů restaurování, dějin umění i chemické technologie kvalifikovaný pohled na hlavní problémy, které bylo nutné řešit v rámci procesu obnovy. Během samotné prohlídky navštívili účastníci nejprve salu terrenu a k ní přiléhající místnosti (grotta), které jsou návštěvnickému provozu běžně ukryty. Při prohlídce areálu zahrady Valdštejnského paláce se seznámili se specifiky restaurování štukové výzdoby známé grottové stěny a řeč přišla i na otázky památkových, umělecko-historických a kulturně-historických hodnot v případě menších celků, jako je například sochařská výzdoba replikami bronzů Adriana de Vriese nebo otázky zabydlení voliéry ptačími druhy, kde byla nezbytná také konzultace se zoology. Zvláštní pozornost si zasloužilo restaurování štukové a malířské výzdoby, ať už v zahradní sale terreně nebo v interiérech paláce (Hlavní neboli Rytířský sál, Ovidiova chodba, Audienční síň, kaple, pracovna ad.). Během prohlídky interiérů se mohli účastníci akce obeznámit také s komplikovanou problematikou ochrany citlivých materiálů, jako jsou unikátní kožené tapety v Koženém salónku nebo s otázkami zabezpečení statiky celého objektu, které museli projektanti v průběhu rekonstrukce řešit. Prohlídka objektu půdy přinesla bezprostřední seznámení nejen s dochovanými částmi původního renesančního Trčkovského paláce a jeho vzácně dochované malířské výzdoby, ale například i s historickými technologiemi zateplení podstřešního prostoru, jehož ukázky jsou v prostoru půdy dochovány. V rámci odpoledního semináře s navazující diskusí zazněly ještě dva příspěvky věnované významu stavby a jejímu stavebně-historickému vývoji.

Sgrafitová výzdoba zámku v Litomyšli

Termín: 18. října 2011

Přes šedesát účastníků zavítalo na akci věnovanou problematice sgrafitové výzdoby. Fakulta restaurování Univerzity Pardubice ji připravila ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, ú.o.p. v Pardubicích. Celodenní akce proběhla v prostorách konferenčního centra zámku v Litomyšli za účasti širokého spektra odborníků. V průběhu dopolední exkurze v terénu byl účastníkům nastíněn rámec problematiky a u jednotlivých fasád zámku byla sgrafitová výzdoba podrobně analyzována. Hlavními okruhy zájmu byly otázky technologie a autenticity renesanční fáze, aspekty degradace a poruch sgrafitové výzdoby a vyhodnocení a teoretická reflexe restaurátorského zásahu prováděného v 70. a 80. pod záštitou čtveřice renomovaných výtvarníků (Václav Boštík, Zbyněk Palcr, Stanislav Podhrázský, Olbram Zoubek). V odpolední části proběhl seminář s navazující diskusí. Odborné plénum se shodlo na tom, že k rekonstrukcím posledního restaurátorského zásahu má být v budoucnu přistupováno velmi citlivě, neboť jde o autonomní dílo významných umělců 20. století. Celý projekt obnovy ze 70. a 80. let 20. století je pak intaktní ukázkou syntetické metody v památkové péči. Rovněž bylo poukázáno na nutnost shromáždění dalších informací, pomocí nichž bude možno ještě lépe uchopit lokální kontext a atmosféru doby, která je východiskem pro kulturní dění města Litomyšle v následujících dekádách.

Olomouc - památky a stavby Dómského návrší

Termín: 27. ledna 2012

Přes čtyřicet účastníků se zúčastnilo 3. analýzy a semináře věnovaného staršímu projektu památkové obnovy, jehož dějištěm se tentokrát stalo Dómské návrší v Olomouci. Celodenní akce zahrnovala v dopolední části vyhodnocení urbanistického a památkářského kontextu celého návrší a představení projektu památkové obnovy interiérů a exteriérů tzv. Přemyslovského paláce v 70. a 80. letech 20. století. O exteriérech referoval Ing. arch. Miloš Solař, kdy byla diskutována zejména adjustace fasád katedrály sv. Václava. Na metodicko-teoretické aspekty upozornil doc. Josef Štulc. Ten se ujal i prohlídky v prostorách ambitu dómu s relikty románské stavby. Osobně totiž na tomto místě v raném období své „památkářské“ kariéry prováděl odborný dozor. Účastníky semináře seznámil se zajímavými detaily syntetické akce památkové obnovy, a to jak co se týče středověké architektury, tak pokud jde o pozdně gotické nástěnné malby ambitu. Ještě v dopoledním bloku pokračovala analytická část semináře prohlídkou Arcidiecézního Muzea vedenou Dr. Ondřejem Jakubcem. Představen byl stručně „scarpovský“ projekt adaptace architektonické kanceláře Hájek, Šépka, Hradečný, spočívající vkládání moderních jasně kontrastujících ireverzibilních prvků do historické stavby. V daném konceptu je neopomenutelný rovněž čitelný koncept horizontálních časových rovin. V přízemí náležejícím expozici středověkého umění byly krátce nastíněny i archeologické aspekty. Po polední pauze pokračoval výklad, který nastínil historické okolnosti vzniku arcidiecézního muzea a jeho ideový základ, následně stručně představil koncepci sbírkových fondů. Po přesunu do prostoru prostoru krátkodobých výstav, kde bylo aktuálně prezentováno dílo barokního sochaře Josefa Heinze, se slova ujaly animátorka Mgr. Michaela Johnová Čapková a kurátorka Mgr. Gabriela Elbelová. Ty představily aktuální prezentaci sbírek muzea veřejnosti. Na úplný závěr Mgr. Elbelová seznámila účastníky akce s kurátorskou koncepcí sálů v patře, včetně obrazárny s vystavenými díly předních italských, vlámských a středoevropských mistrů.

Památky Kutné Hory

Termín: 13. července 2012

Čtvrtá analýza a seminář starších projektů restaurování a památkové obnovy proběhla v Kutné Hoře. Cílem semináře bylo představení vybraných významných projektů obnovy památek v Kutné Hoře a v jejím okolí za posledních patnáct let. V rámci celodenního programu jeho účastníci postupně navštívili chrám svaté Barbory, Jezuitskou kolej, kapli Božího těla, Kamennou kašnu a kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křitele v Sedlci. Výklad byl veden restaurátory Mgr. art. Jakubem Ďoubalem, Mgr. art. Janem Vojtěchovským a akademickým malířem docentem Jaroslavem J. Altem. Výklad trojice kolegů restaurátorů doplnila historička umění PhDr. Blanka Altová.

Vila Tugendhat

Termín: 27. srpna 2012

Díky laskavé podpoře a vstřícné spolupráci vedení vily Tugendhat mohlo téměř čtyřicet zájemců recentně obnovenou stavbu navštívit, a to v doprovodu předních českých historiků architektury, památkářů, architektů a restaurátorů. Program celodenní akce byl rozdělen do dvou bloků. Dopoledne se konala netradiční komentovaná prohlídka vily, obohacená o výklady odborníků, kteří se na obnově vily prakticky i teoreticky podíleli. Dopolední blok zahájil a první příspěvěk o historii stavby pronesl prof. Rostislav Švácha, který upozornil na výsostné postavení, které vila Tugendhat zaujímá na pomyslném žebříčku české architektury 20. století. Dále osvětlil okolnosti, které stavebníky vily, Gretu a Fritze Tugendhatovi, vedly k výběru jednoho z nejvýznamnějších architektů 20. století, Ludwiga Miese van der Rohe, a také zmínil hlavní ideový koncept vily - moderní stavby, která si dokáže udržet duchovní rozměr - i následnou polemiku, kterou netradiční stavba v českých odborných kruzích vyvolala. Ředitelka vily, ing. arch. Iveta Černá, připomněla koncept urbanizace vilové kolonie Černá Pole, kde se vila nachází, a společně s kolegyní PhDr. Dagmar Černouškovou podaly vyčerpávající výklad o okolnostech výstavby vily, o rodině Tugendhatových i Löw-Beerových a jejich mecenášských aktivitách. V průběhu vlastní komentované prohlídky a analýzy rekonstrukce vily se do výkladu velkou měrou zapojili památkáři ing. arch. Miloš Solař, garant celé rekontrukce za NPÚ, a PhDr. Zdeněk Vácha, odborný náměstek ředitele NPÚ Brno. Zdůraznili, že cílem rekonstrukce, která proběhla v letech 2010 – 2012, bylo maximální zachování původní hmoty za účelem přiblížit se co nejvěrněji původní podobě vily v době jejího vzniku v roce 1930. V rámci odpoledního semináře promítnul ing. arch. Miloš Solař v technickém zázemí vily obrazovou dokumentaci z průběhu projektu její památkové obnovy. Na jejím příkladu rozvinul problematiku restaurování architektury obecně, a to srovnáním s podobnými projekty památkové obnovy na území České republiky.

Historické zahrady Kroměříže

Termín: 19. července 2013

Rezidenční sídlo olomouckých biskupů a arcibiskupů v Kroměříži spolu s dvojicí historických zahrad - Podzámeckou a Květnou zahradou - bylo pro svůj mimořádný význam zapsáno na seznam UNESCO již v roce 1998. V současnosti se staly historické zahrady v Kroměříži předmětem vzorové obnovy probíhající v rámci projektu Národního centra zahradní kultury. Právě představení hlavních aktivit centra a současného stavu obnovy obou historických zahrad bylo předmětem 6. analýzy projektu PPP PRO. Ideový záměr i současnou realizaci představili účastníkům analýzy a navazujícího semináře duchovní autoři projektu: Mgr. Ondřej Zatloukal z Muzea umění Olomouc, Mgr. Jan Obšivač a Ing. Lenka Křesadlová, Ph.D. z Národního památkového ústavu. Konkrétní aspekty historické, technické a archeologické potom přiblížili Mgr. Jan Štětina, Radim Vrla a Mgr. Jiří Janál.

Dolní oblast Vítkovice

Termín: 31. března 2015

Další seminář, který navázal na analýzy a semináře pořádané v rámci projektu Platforma pro památkovou péči, restaurování a obnovu, se věnoval unikátnímu projektu obnovy plynojemu - Multifunkční hale GONG a obnovy areálu Dolní Vítkovice. Akce byla zacílena především na studenty vysokých škol z oborů podílejících se na péči o kulturní dědictví a pro mladé, začínající odborné a vědeckovýzkumné pracovníky. Cílem analýzy a následujícího semináře bylo, aby se účastníci osobně seznámili s příkladem dobré praxe z oblasti restaurování a posléze měli příležitost diskutovat s přítomnými odborníky (památkáři, architekty, projektanty, investory), kteří se na realizaci podíleli.Za odborníky, kteří se na obnově osobně podíleli, pozvání do diskuse přijali: Ing. arch. Josef Pleskot, dále Ing. arch Eva Dvořáková, Ing. Petr Koudela a Ing. Jiří Michálek.

Obnova Květné zahrady a Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži

Termín: 21. dubna 2015.

Nestává se často, aby se síť PPP PRO zabývala dvakrát stejnou akcí. Projekt obnovy Květné zahrady si však tuto pozornost bezesporu zasloužil. Poprvé jsme zavítali do Kroměříže v rámci projektu PPP PRO v červenci 2013. V rámci diskusního setkání a na něj programově i zaměřením navazující analýzy projektu památkové obnovy byla pozornost samozřejmě věnovaná také projektu Národního centra zahradní kultury v Kroměříži a aktuálně probíhající obnově dvojice historických zahrad – Podzámecké a Květné zahrady – zapsaných spolu s rezidenčním sídlem olomouckých biskupů a arcibiskupů v Kroměříži pro svůj mimořádný význam na seznam UNESCO. V této době právě vrcholící práce na obnově Květné zahrady dospěly na podzim roku 2014 ke svému zdárnému konci slavnostním znovuotevřením celého areálu, což bylo také skvělou příležitostí pro jeho opětovnou návštěvu. Stalo se tak v rámci semináře pořádaného v úterý 21. dubna 2015. Předmětem semináře nebylo jen představení dokončené, mimořádně zdařilé obnovy objektů, ale i historický vývoj Květné zahrady v dobovém kontextu a současné edukační aktivity centra. Účastníci měli možnost diskutovat s přizvanými odborníky Mgr. Janem Obšivačem, Ing. Lenkou Křesadlovou PhD. a Mgr. Petrem Hudcem.