Sgrafitová výzdoba zámku v Litomyšli

Přes šedesát účastníků zavítalo v úterý 18. října 2011 na akci věnovanou problematice sgrafitové výzdoby. Univerzita Pardubice – Fakulta restaurování v Litomyšli ji připravila ve spolupráci s Národním památkovým ústavem – územním odborným pracovištěm v Pardubicích. Celodenní akce proběhla v prostorách konferenčního centra zámku v Litomyšli za účasti širokého spektra odborníků (restaurátoři, památkáři z územních odborných pracovišť a centrálního pracoviště, ale také studenti odborných škol – fakulty restaurování, Vyšší odborné školy restaurování Brno, pracovníci městských úřadů, zástupci Ministerstva kultury ČR atd.). Úvodní slovo pronesl Doc. Jiří Novotný. Následovala exkurze v terénu pod vedením Dr. Pavla Waissera, v jejímž průběhu byl účastníkům nastíněn rámec problematiky a u jednotlivých fasád zámku byla sgrafitová výzdoba podrobně analyzována. Nejvíce se svými poznámkami do diskurzu zapojovali Mgr. Petr Pavelec, Doc. Josef Štulc, ing. arch Jiří Slavík, ak. soch. Michal Blažek a Doc Jiří Novotný (ak. soch.). Jejich postuláty měly vazbu na osobní teoretickou i praktickou zkušenost s fenoménem techniky sgrafita. Hlavními okruhy diskuse „in situ“ byly otázky technologie a autenticity renesanční fáze, aspekty degradace a poruch sgrafitové výzdoby a vyhodnocení a teoretická reflexe restaurátorského zásahu prováděného v 70. a 80. pod záštitou čtveřice renomovaných výtvarníků (Václav Boštík, Zbyněk Palcr, Stanislav Podhrázský, Olbram Zoubek).

Odpolední blok uvedla slova Ing. Ladislava Kryla, ředitele pardubického územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu. Ten stručně představil aktuální výzkumný projekt financovaný Ministerstvem kultury, v jehož rámci probíhá teoretická rešerše, monitoring, technologický a restaurátorský průzkum sgrafitových fasád zámku. Jedním z výstupů by měla být publikovaná interdisciplinární monografie. Jedním z úkolů tohoto výzkumu je nastolit základní metodická paradigmata pro budoucí akce památkové obnovy na sgrafitovém plášti zámku. Následnou panelovou diskusi uvedly příspěvky Dr. Ing. Petry Lesniakové (technologie), Ing. arch. Elišky Rackové (monitoring), a Dr. Pavla Waissera (teoretické rešerše). Odborné plénum se shodlo na tom, že k rekonstrukcím posledního restaurátorského zásahu má být v budoucnu přistupováno velmi citlivě, neboť jde o autonomní dílo významných umělců 20. století. Celý projekt obnovy ze 70. a 80. let 20. století je pak intaktní ukázkou syntetické metody v památkové péči. Rovněž bylo poukázáno na nutnost shromáždění dalších informací, pomocí nichž bude možno ještě lépe uchopit lokální kontext a atmosféru doby, která je východiskem pro kulturní dění města Litomyšle v následujících dekádách.